Část obyvatel tak používá ještě staré centrální odsávaní, další však při rekonstrukci kuchyně použijí odsavač par s ventilátorem a také do koupelny a na WC co nejvýkonnější větrák. Pro pochopení principu problému je důležité si uvědomit, jak celý systém v panelových domech funguje.

Šachta pro odsávání je vyvedená na střechu a vzniká v ní komínový efekt. Tak dochází k podtlaku, který je zesílený ještě tím, že se zapne ventilátor odsávání umístěný na střeše.

Může za to rekonstrukce

V současné době se však může stát, že má-li soused pod vámi zapnutý „svůj“ ventilátor v digestoři, může přirozený podtlak nestačit tlaku, který vyvíjí interní ventilátor. Pachy pak odcházejí logicky tam, kde cítí nejmenší odpor, tedy do bytů nad ním.

Teoreticky lze problém vyřešit tím, že vstanete a pustíte odsávání ve vlastní kuchyni, které zapne to centrální. Tím pachy přesměrujete do větrací šachty, což ale není to pravé řešení.

Navíc (při stáří panelových domů v Česku) se často stává, že centrální odsávání už nefunguje. O tom by měli dát informace přímo v příslušném bytovém družstvu.

Někteří odborníci také doporučují osadit vyústění větrání na střeše ventilační turbínou. Obyčejná mechanická, která se jen točí působením větru, se hodí pro vysoké bytové domy, pokud jde o nízký dům zhruba do čtyř pater, doporučuje se osadit takzvaný hybridní ventilátor, který se pomocí elektrického motorku točí neustále a není závislý na větru. Tím by se měla zlepšit schopnost odsávání i v případě, že centrální odsávaní už nefunguje na jedničku.

Dokonalejší model klapky, která se uzavírá pomocí magnetu ve spodní části.

„Problém je právě v domech, kde se družstevníci nebyli schopni domluvit na jednotném řešení. Možná je to i tím, že laici sedící ve výboru družstva dopředu netuší, jak snadno se naruší navržená koncepce větrání, takže to na schůzích možná ani neřeší,“ vysvětluje Juraj Kiščík ze společnosti Ventila vzduchotechnika.

K tomu ještě přistupuje i fakt, že při rekonstrukcích a bourání v paneláku si mnohé „odborné“ firmy zapomenou zaznamenat, která ze šachet patří kterému okruhu odvětrání. Podle typu panelových domů bývají zvlášť pro kuchyni a zvlášť pro hygienické zařízení. V některých domech jsou dokonce tři.

Při rekonstrukci jádra, kdy se obnaží obvodové zdi bytu, a při následující stavbě se tak někdy stane, že zedníci připojí kuchyňskou digestoř na odvětrání koupelny. Výsledek? Odérové peklo, kdy vám do koupelny vane vůně řízků nebo pachy z cizí toalety do kuchyně.

Jak pomůže klapka

Nabízí se tedy to nejjednodušší řešení, tedy „ucpat“ ventilační otvory tak, aby byly propustné, pokud to uživatel potřebuje. Problém je v tom, že levné klapky z kovu nebo plastu v ceně kolem stokoruny příliš nefungují. Uzavírají se pružinkou a samy o sobě nejsou příliš těsné. Často vlivem agresivních plynů vycházejících z vaření nebo vlhkosti z koupelny zkorodují. Buď jen pružinka anebo i celá klapka.

Plastová klapka, která se díky silikonové membráně dokonale uzavře.

Lepšího výsledku lze dosáhnout například s plastovými klapkami RVE Helios, které jsou určeny do přívodního potrubí, stojí ovšem kolem 600 korun. Jsou osazeny silikonovou membránou, která v podtlaku „uvolní cestu“ proudícímu vzduchu a jakmile proudění ustane, poslušně se těsně přichytí na plastovou podložku.

A naopak, pokud někdo ze sousedů zapne ventilátor a přetlačí přirozený podtlak v šachtě, nevpustí vzduch od sousedů do vašeho bytu.

Stačí sundat těleso digestoře a do potrubí vložit tuto klapku. Jen je potřeba podle návodu zachovat doporučovanou polohu klapky, aby těsnění bylo dokonalé. Pokud byste chtěli zároveň řešit i ochranu před takzvaným studeným kouřem v případě požáru, můžete zvolit ještě dokonalejší provedení KAK, kde se silikonová membrána uzavírá ve spodní části slabým magnetem, čímž ještě dokonaleji přiléhá k podkladu.